Čím víc informací nás zahlcuje, tím větší problém máme s příjmem, vyhodnocováním a zapamatováním si toho podstatného. Už střední generace má s pamětí, a zejména se soustředěním, problémy. Lidé v tomto věku jsou na vrcholku kariéry, pečují o své děti a mnozí z nich také o rodiče. Tato zátěž se projevuje i na činnosti mozku. Zhoršením paměti trpí po padesátce polovina lidí a po sedmdesátce až tři čtvrtiny. Vědci přitom zjistili, že mozek má schopnost učit se do devadesáti a dokáže pracovat stejně zdatně jako mozky mladších.

Vizualizace a asociace

Informace uložené do dlouhodobé paměti jsou ve zdravém mozku „napořád“, nikde se neztratí. Nevěříte? Tvrdíte, že jste mnoho zážitků a vědomostí zapomněli? Kdepak, jsou tam! Jen neleží v tom správném šuplíku. Při ukládání dat totiž velmi záleží na jejich správném uspořádání. - Určitě se vám už stalo, že jste si na to správné jméno vzpomněli za hodinu nebo druhý den. Základem dobré paměti je schopnost vizualizace a asociace. Co si umíte představit, to si také dobře zapamatujete. Je možné si spolehlivě zapamatovat nákupní seznam potravin pro čtyřčlennou rodinu na víkend? Ano! Použijte jednu z vizualizačních paměťových technik. Nejoblíbenější jsou akrostika (mnemotechnická pomůcka, kdy je vymyšlena věta, kde první písmeno každého slova je pomůckou k zapamatování určitého poznatku). Ze školy určitě znáte: Ivan Vedl Xenii Lesní Cestou Do Města (římská číslice).

Mozkový jogging

Kdo chce dnes trénovat svou paměť, má k tomu spoustu možností. Knihkupectví, knihovny i novinové stánky jsou plné publikací nejen s teoretickými návody, ale zejména s praktickými cvičeními. Nic tedy nebrání vašemu mozkovému joggingu v klidu domova. Pokud vám však schází sociální interakce – sdílení, komunikace, zábava – využijte bohaté nabídky kurzů trénování paměti.