Proto nejde o obor mrtvý, ale o stále se rozvíjející a zdokonalující systém, který plně respektuje nároky, jež klade moderní věda na empirické obory. V současné době se dle potřeby kombinuje s medicínou pro nás klasickou – „západní“.

 

Jedná se o obor celostní. TČM se při určování Obrazu (své „diagnózy“) téměř nikdy nerozhoduje podle jednoho příznaku. Má v zorném úhlu celého jedince a nikoli pouze jeho nemoc. Hledá smysl daných příznaků „v kořenech“. Pokud najde správný vzorec/algoritmus poruchy, pak podle něj volí léčbu a příznaky se mírní.

V tomto procesu, především v této věkové kategorii pacientů, většinou není nutné se některé medicíny zříkat,  naopak bývá výhodné a žádoucí je obě kombinovat, protože se nemohou vzájemně nahradit. Nežijeme ve středověku a je skvělé, že v případě potřeby můžeme u infekce použít antibiotika nebo u infarktu našít by-pass, stejně jako že u prevence a léčby civilizačních nemocí jako vysoký krevní tlak, cukrovka, kardiovaskulární a autoimunitní nemoci, může moderní medicíně pomoci ta tradiční.

 

O co u TČM v principu jde?  Především o taoistickou filosofii založenou na rovnováze dvou protikladů:  jin a jangu, o pět prvků – hybatelů (vodu, dřevo, oheň, zemi a kov), o tři síly (Zemi, Nebe a Člověka) a tři lidské poklady – energii čchi (Qi), esenci ťing (Jing) a ducha šén (Shen).  V ideálním případě čínská medicína není jen způsobem léčení, ale spíše stylem života. Veškeré metody TČM totiž zdůrazňují správnou životosprávu, úpravu jídelníčku, cvičení, nekouření, atd., které si, což je přirozené, jen málokdy protiřečí s poznatky západní zdravovědy.

 

Funkce všech orgánů po šedesátce slábnou – to je přirozený koloběh života. Vše prožité se na stavu orgánů a vitálních substancí projeví.  Například pacient vystavený opakovanému psychickému stresu, u kterého to může vyústit do vážných neurologických a psychologických problémů. Nebo pacient, kterému dříve nezáleželo na svém stravování, může mít oslabený žaludek a střeva, to jest proces trávení nebo vstřebávání. A na něm stojí tvorba vitální energie – Qi (čti čchi). Když je Qi málo, může to oslabit kterékoli kolečko ze soukolí zdraví.

 

Naštěstí čínská medicína poskytuje mnoho zdrojů pro jeho obnovu a podporu i u starších lidí.  

  1. Fyzické cvičení Tai-qi (tchai-čchi) nebo Qi-gong (čchi-kung): jednoduchá cvičení, u kterých nejdůležitější je pravidelnost – 15 minut každý den je lepších než 3 hodiny nahodile
  2. Psychická pohoda (meditace, nebo „jenom“ relaxace a dobrá nálada; můžeme říct – „radost v srdci“)
  3. Umírněnost v jídle a pití (např. malé množství vína zprůchodňuje játra, aktivuje dráhy a spojky a zlepšuje chuť k jídlu, zatímco dlouhodobé nemírné popíjení život samozřejmě zkracuje)
  4. „Doplňování“ vitálních substancí pomocí bylinných formulí (doba 8 až 90 dní po zimním slunovratu – anti-aging receptury na podporu životní esence Jing jsou tehdy nejefektivnější). Obáváte se čínských bylinných formulí? To nemusíte. Skutečně toxické byliny, jako našimi nefrology tolikrát zmiňovaná aristolochie zvyšující výskyt karcinomu ledvin (pro svůj vodu odvádějící efekt zneužitá v Belgii v hubnoucích kůrách těmi, kteří TČM vůbec nestudovali), se k nám pod pečlivým drobnohledem legislativy EU vůbec nedováží.
  5. „Regulace“ drah a spojek pomocí akupunktury – například u bolestivých stavů
  6. Pití černého nebo zeleného čaje, je spíše „dobré“, než moc užitečné, pomáhá ale osvěžit svého ctitele při duševních činnostech, zvyšuje jeho efektivitu při práci, stimuluje produkci slin, čímž podporuje trávení; podporuje i diurézu a pomáhá organismu zbavovat se toxinů

 

Všechny použité metody, především akupunkturu a bylinnou léčbu, by ale měl mít v rukou zkušený terapeut TČM. Jak se o něm dozvíte? Nejlepší je samozřejmě ústní doporučení. Jinak je dobré zajít na stránky Komory TČM, kde vzdělané a spolehlivé praktiky jistě najdete.