Neměla zrovna jednoduchý život. Bylo jí devět let, když s babičkou odjela do USA za tatínkem, který v New Yorku zůstal po únoru 1948. Musela si tehdy zvykat na nový život a překousnout odloučení od zbytku rodiny. Ani její pozdější život nebyl úplně jednoduchý.

Pozitivní mysl a život v přítomnosti

I přes to všechno si ale udržuje pozitivní mysl a razí zásadu, že člověk se nesmí zabývat vlastní minulostí. „Je potřeba se poučit z minulosti, ale je velmi důležité žít dnes,“ říká Eliška Hašková a s úsměvem dodává: „Pro mě je přirozené myslet pozitivně.“

Tím, kdo jí odmalička vštěpoval, že pozitivní myšlení utváří současnost, byl její tatínek. „Nebylo lehké začínat v Americe od píky, když byl člověk zvyklý na komfortní život v Praze. Tatínek ale vždycky říkal: Buď vděčná za to, co máš a nikdy nepropadej depresím.“ Paní Eliška si už sama mnohokrát ověřila, že negativní myšlení z lidí dělá negativní bytosti, což v důsledku ovlivňuje celou společnost.

Obklopte se pozitivními lidmi

Mít kolem sebe dobře naladěné lidi je přitom předpokladem spokojenosti – naší i druhých. Eliška Hašková se toho drží. „Důležité je obklopit se pozitivními lidmi. Hodně pracuji s mladými lidmi, a to mi dává úžasnou sílu do života. To si myslím, že je důležité i pro seniory v České republice, kteří mají hodně co dát dalším generacím,“ říká paní Eliška. Je zároveň přesvědčená, že starší lidé by se měli sblížit s mladými a předávat jim své zkušenosti a vštěpovat životní hodnoty. Nepřipadali by si pak tak zbyteční a byli by šťastnější. „Kdyby se senioři soustředili na tuhle roli, byla by naše společnost jiná, než je. Zvlášť se musíme věnovat úplně malým dětem - musíme je naučit, jak se chovat, jak naslouchat druhým, jak dodržet slovo, být společensky zodpovědní. K tomu jsem byla vedena i já svou českou babičkou, která nikdy neabsolvovala žádnou univerzitu.

Naplnit poslání svého života

Na příkladu Elišky Haškové Coolidge je vidět, že člověk může žít plnohodnotný život bez ohledu na věk. Neuzavírat se do vlastního světa, neupadat do stereotypu, ale najít si poslání a snažit se jej naplňovat. „Když v sobě staří lidé najdou sílu a trošku pozitivního myšlení, budou doopravdy schopní dát těm mladým něco do života, v němž je spousta nových výzev, kterým musíme čelit,“ dodává.