Z globálního hlediska jsou tato čísla ještě děsivější - každé 4 vteřiny někoho na světě iktus postihne a každých 40 vteřin jeho následkům někdo podléhá. Na pozadí těchto faktů pochopíme původ zlidovělého názvu cévní mozkové příhody - mrtvice. Přesněji mrtvice mozková, protože existuje i mrtvice srdeční, která je známa spíše pod názvem srdeční infarkt nebo dříve používaným českým slovem záhať.

Ucpání mozkové cévy způsobuje ischemickou cévní mozkovou příhodu, která tvoří více než 80 % případů mrtvic v dospělém věku.

Stejně jako srdeční infarkt je i cévní mozková příhoda způsobena přerušením toku krve do cílového orgánu – a to buď ucpáním, nebo naopak roztržením přívodné cévy.

Ucpání mozkové cévy způsobuje ischemickou cévní mozkovou příhodu, která tvoří více než 80 % případů mrtvic v dospělém věku. Krvácení je sice méně časté, avšak pro život mnohem nebezpečnější. Příčinou je nejčastěji ruptura mozkové cévy při vysokém krevním tlaku. Mozek je při krvácení poškozen jak mechanicky v důsledku rozlévající se krve, tak nedostatečným přívodem okysličené krve. Proto bývá výsledná devastace mozkové tkáně i při adekvátní léčbě rozsáhlejší než u mozkové příhody ischemické.

Pokud se přívod krve a kyslíku do mozku rychle neobnoví, může dojít k vážnému trvalému poškození nebo dokonce smrti.

Co se děje v mozku...

Mozek je nesmírně energeticky náročný orgán. Ačkoliv tvoří asi jen 2 % hmotnosti lidského těla, spotřebuje téměř 25% glukózy a více než 20 % kyslíku celkové tělesné spotřeby. Bez kyslíku vydrží mozkové buňky, neurony, pouze zhruba 5 minut, poté začínají nenávratně odumírat. Pokud se přívod krve a kyslíku do mozku rychle neobnoví, může dojít k vážnému trvalému poškození nebo dokonce smrti. O tom, zda se pacient s mrtvicí vyléčí úplně, nebo zůstane nehybný či dokonce zemře, rozhoduje rozsah postižení a čas. Až 70 % pacientů, kteří se začnou léčit do 1 hodiny od vzniku příznaků, se může zcela zotavit.

"Malá mrtvice"

Vedle klasické mrtvice existuje i tzv. „malá mrtvice“ (tranzitorní ischemická ataka – TIA). Má sice podobné příznaky jako dokonaná cévní mozková příhoda, avšak jedná se pouze o přechodný stav, který odezní většinou během několika (desítek) minut a nezpůsobí trvalé poškození mozku. Mozková céva je ucpána jen na krátkou dobu - často kratší než 5 minut, poté dojde ke spontánnímu zprůchodnění a mozek je dále zásobován přívodem kyslíku a glukózy. Dle lokalizace tak dochází k přechodné poruše konkrétní mozkové funkce jako je například hybnost nebo řeč, nedojde však k trvalému poškození mozkové tkáně.

Právě tato skupina mozkového iktu je laiky často bagatelizována. Její manifestace pacienta vyleká, ale když sama odezní, nepovažuje ji za důvod, nad kterým by měl dále hloubat, nebo dokonce navštívit lékaře. Je to nešťastné, protože většinou předchází o dny, týdny nebo měsíce cévní mozkové příhodě v plné síle. Pokud se však tento „poslíček“ správně rozklíčuje, může současná medicína nabídnout prevenci, která zabrání trvalým následkům dokonané mrtvice či úmrtí pacienta.

Smutná statistika upozorňuje na fakt, že až 80% Čechů příznaky mrtvice nezná.

Příznaky

Jaké jsou příznaky, které by měly být vodítkem k podezření na mrtvici či tranzientní istmickou ataku? Smutná statistika upozorňuje na fakt, že až 80% Čechů příznaky mrtvice nezná. Nerozpoznání příznaků a následná prodleva vede k poškození mozkové tkáně, které nelze i přes současné moderní intervenční možnosti „opravit“. Typickým příznakem mrtvice je náhlý začátek. Pokud však k příhodě dojde ve spánku, pacient se s vzniklým neurologickým deficitem vzbudí.

Nejčastějšími příznaky jsou pokles koutku, ochrnutí končetin a porucha řeči. Proto pokud se někomu ve vašem okolí udělá nevolno, vyzvěte ho, aby se usmál či vycenil zuby (pátráte po asymetrii úst či poruše hybnosti části obličeje), aby předpažil dlaněmi dolů (hledáte pokles končetiny na jedné straně i o několik centimetrů). Pokládejte otázky, nechte pacienta, aby pojmenoval předměty v okolí (sledujete, zda je řeč srozumitelná, plynulá, jestli vám dotyčný rozumí). Pokud objevíte jenom jediný z výše uvedených příznaků, volejte neprodleně rychlou záchrannou službu. Je to nejlepší možná pomoc osobě, kterou právě postihla mrtvice. I v případě lehkého postižení (například náhle vzniklá porucha řeči) není jisté, že se stav rychle nezhorší. Časová prodleva, která vzniká například čekáním na příjezd příbuzného doprovodu, nebo jiným typem dopravy, může způsobit fatální následky. I ty nejmodernější postupy lze totiž využít maximálně do 6 hodin od začátku příznaků, poté jsou i špičkoví lékaři bezmocní.