V roce 2016 zemřelo 107 750 osob, což je o 3400 méně než v roce 2015, který však byl o 5500 úmrtí horší než rok 2015. V roce 2016 se na celkovém úmrtí podílely nemoci oběhové soustavy u mužů 40,4 % a u žen 42,9 %.

Kouření

Závislost na tabáku je chronické, recidivující onemocnění, které zkracuje život více než polovině kuřáků v ČR v průměru o 15 let. V Evropě i v ČR je příčinou každého 6. úmrtí. V ČR dochází každoročně k 16 000 úmrtí způsobených kouřením. Nekouřit (přestat kouřit) má výrazný pozitivní vliv na zdraví (zlepšení chuti, zmírnění kašle a kýchání) nastávají v průběhu několika měsíců a postupné snížení rizika kardiovaskulárních a onkologických onemocnění pokračuje v průběhu dalších let. Prevence mládeže může zabránit onemocněním za 30–50 let, zanechání kouření u dospělých přináší pozitivní efekt během 20–30 let. Kouření matky je rizikovým faktorem pro náhlou smrt dítěte, která je nejčastější příčinou úmrtí dětí mezi jedním měsícem a jedním rokem věku.

Nadváha a obezita odpovídají u dospělých obyvatel Evropy za zhruba 80 % případů diabetu mellitus 2. typu, 35 % onemocnění ischemickou chorobou srdeční a 55 % onemocnění hypertenzí a také za cca každé 13. úmrtí dospělých.

Obezita, strava, alkohol

Světová zdravotnická organizace prohlásila obezitu za globální epidemii a jeden z největších zdravotních problémů současnosti. Nadváha a obezita odpovídají u dospělých obyvatel Evropy za zhruba 80 % případů diabetu mellitus 2. typu, 35 % onemocnění ischemickou chorobou srdeční a 55 % onemocnění hypertenzí a také za cca každé 13. úmrtí dospělých. Obezita je chronické onemocnění, charakterizované zvýšenými zásobami tělesného tuku, které nejčastěji hodnotíme podle dosaženého body mass indexu (BMI), který se počítá jako podíl tělesné hmotnosti v kilogramech
a druhé mocniny tělesné výšky v metrech. U dospělých (věk nad 18 let) je obezita definována jako BMI ≥30 kg/m² a nadváha (též zvaná preobezita) jako BMI v rozmezí 25 – 29,9 kg/m². Snížení hmotnosti o 5 – 15 % během 6 měsíců je realistické a prokazatelně prospěšné pro zdraví. Pro hmotnost je nutné si uvědomit, že ji můžeme ovlivnit stravovacími návyky a tělesným pohybem. Ve stravě by měly (není-li ze zdravotních důvodů doporučeno jinak) tuky cca 30–35 %, sacharidy cca 55 % denní energie, bílkoviny cca 0,8–1,0 g/tělesné hmotnosti/den. Velmi důležitá je konzumace vlákniny
20-40 g/den (nejlépe čerstvá zelenina, ovoce), která nejenom zlepšuje oběhový systém, ale je také prevencí nádoru tlustého střeva. Alkohol a nemoci oběhové soustavy je trvalý hit všech rozhovorů. Je pravda, že malé množství (pro zdravého muže do 30 g, ženy cca 12 g alkoholu/den) je tolerováno, uvolňuje cévní stěnu, má mírně pozitivní vliv na určitý typ cholesterolu.

Tělesný pohyb

Podle současných doporučení by lidé bez ohledu na věk měli provádět 30 až 60 minut fyzické aktivity střední intenzity (např. rychlá chůze) po většinu, ne-li všechny dny v týdnu. Fyzická aktivita vedle zlepšení fyzické zdatnosti snižuje množství i centrálního (břišního) tuku, přispívá ke snížení krevního tlaku, zlepšuje toleranci glukózy a lipidový profil. Zlepšení tělesné hmotnosti má potom pozitivní vliv na celkový zdravotní stav.

Počasí a oběhový systém

Pro osoby s nemocemi oběhové soustavy (po infarktu myokardu, vysoký krevní tlak, cévní mozková příhoda) platí, že i pro ně je pohyb venku přínosný, doporučujeme oblékat se přiměřeně aktuální teplotě (několik tenkých vrstev), neprochladnout a aktivitu přizpůsobit svým možnostem.